ZABEZPEČENÍ VOZIDEL

Po koupi automobilu

Předpokládejme, že jsme právě zakoupili ojetý automobil, prolustrovaný, nekradený, nehavarovaný a v dobrém technickém stavu.

• Rada 1 - Než ho dostatečně zabezpečíme, zásadně parkujme na jiné adrese. Naše adresa je uvedena v kupní smlouvě, není tedy problém, aby si prodávající pro auto přišel.
• Rada 2 - "Podepsat" si vozidlo - jeho VIN - "rodné číslo" vypískovat na všechna autoskla - kódování autoskel VIN + CZ.
• Rada 3 - Zabezpečit! Naše firma nabízí dostatečný sortiment zabezpečovacích systémů, od tajných vypínačů přes alarmy, pagery, blokace motoru až po GSM alarmy - pagery s určením polohy - lokalizace vozidla.    

Zloděje může od krádeže vozu odradit i tyč na volantu.                                                      5/1999

Krádeže motorových vozidel a majetku či součástek představují zhruba třetinu zlodějen, které se poslední dobou v zemi stanou. Plyne to ze statistik policejního prezidia, které konstatuje, že vloni se ruce pobertů den co den dotkly bezmála tří stovek automobilů, motocyklů, návěsů, přívěsů a dalších.

Nejohroženější jsou samozřejmě osobní auta, kterých se vloni v tuzemsku ztratilo v průměru pětašedesát denně, z toho více než tři čtvrtiny nenávratně. "Nejkradenější jsou tuzemské vozy Škoda všech typů, což je dáno jejich největším rozšířením. Absolutně největší riziko - vezmeme-li počet odcizených vozů v poměru k počtu v zemi evidovaných - však hrozí drahým luxusním automobilům a výrobkům značek Audi, BMW, Volkswagen, Mercedes a podobně," říká Vladimír Fischer, který se na ředitelství kriminální policie Policejního prezidia České republiky zabývá právě vyšetřováním krádeží souvisejících s motorovými vozidly.

Kriminalista upřesnil, že pětatřicet až čtyřicet procent případů, které policie eviduje a řeší jako krádeže motorových vozidel, jsou pojišťovací podvody různého ražení. "Pořád ale připadá nejvýznamnější množství postrádaných aut, motorek a dalších na klasické krádeže," pokračuje Vladimír Fischer a doplňuje, že ohroženo je prakticky cokoliv - od nejstarších a rozklepaných škodovek, žigulíků a trabantů až po skutečně luxusní vozy. "Třeba stařičká auta a traktory zloději berou pro pouhé svezení, zanedbatelné nejsou ani krádeže k rozebrání vozidel na náhradní díly. I v tomto případě jsou ohroženy také letité Škody 100 a jiná podobná auta.

Rozebraná na náhradní díly však na různých vrakovištích končí také vozidla mnohem modernější. Velmi významné jsou krádeže na objednávku. Taková auta někdy zloději podvodně uvedou v tuzemsku do provozu jako dovezená z ciziny, často je naopak do ciziny vyvezou," uvádí Vladimír Fischer.
 
Z praxe ví, že ukrást lze každé a jakkoliv zabezpečené auto, ale současně zdůrazňuje, že každé bezpečnostní zajištění vozidla proti odcizení má svou roli. S tím souhlasí i Michal Roček, pražský odborník v identifikaci motorových vozidel. "Snad to zní sobecky, ale je to fakt: uvidí-li zloděj - zvlášť ten, který se chce jenom svézt či sebrat auto k rozebrání pro náhradní díly - blízko sebe dva vozy, z nichž jeden bude mít třeba jen nejjednodušší tyč na volant a druhý nic, jistě se nebude dlouho rozmýšlet, který sebere," říká Michal Roček.
 
Odborníci v zabezpečení motorových vozidel nejsou jednotní v názorech na různé techniky, ale v jednom se shodují: jakékoliv zajištění je lepší než žádné, nejvýhodnější je kombinace hned několika způsobů. V příštích pokračováních se budeme jednotlivým možnostem věnovat podrobněji.
 
Pro začátek je vhodné vzít v úvahu hodnotu vozu a podle toho volit jeho zabezpečení. Přiložená tabulka uvádí minimální možnosti, cokoliv navíc třeba v podobě mocného řetězu s mohutným zámkem či obyčejné blikající a důmyslnou techniku jen simulující LED diody je k dobru.

Neuškodí přemýšlet - originály z hlav kutilů mohou zloděje potrápit víc než technika sice nákladná a důmyslná, leč zločinnou branží dávno prostudovaná a zvládnutá. Předmětem úvah pro začátek může být třeba hned tolik diskutované dobře viditelné označení, čím je vozidlo zabezpečeno: zatímco jedni ho doporučují a tvrdí, že už samotná informace o existenci zařízení zloděje odradí, podle druhých jen nenechavci poradí, nač se má připravit. K tomu policejní experti radí: k nálepkou avizovanému zajištění přidat ještě jiné, neavizované. To zloděje přinejmenším překvapí.

Jak prověřit kupovaný ojetý automobil?

Koupě ojetého automobilu je velkým rizikem, nejen z hlediska jeho technického stavu, ale hlavně z hlediska právního. Velkým problémem bývá "nejasný" původ vozidla. Mnoho motoristů jezdí s kradeným - předělaným vozidlem aniž by o tom věděli. Někteří o auto i přijdou, je jim zabaveno policií. Na následujících řádcích Vám poskytneme informace jak riziko koupě problémového automobilu co nejvíce minimalizovat.

Prověření VIN kódu

VIN (Vehicle Identification Number) je jediným mezinárodně platným identifikačním číslem vozidla. Proto při prověření ojetého automobilu v první řadě dbejte na shodu VIN kódu s doklady. VIN je vyraženo výrobcem vozidla v plechu. Různí výrobci aut dávají VIN na různá místa, a to i odlišně u jednotlivých modelů. Většinou bývá VIN vyraženo na příčce mezi motorem a kabinou (stačí otevřít kapotu a trochu se naklonit). Dalšími místy jsou "klobouk" horního uchycení tlumiče, podlaha na straně spolujezdce (Ford, Opel ...), podlaha v kufru pod rezervním kolem (Renault Megane Scénic).

U terénních vozidel, která mají pevný rám, bývá vyraženo právě na tomto rámu a většinou je znečistěno. Přesné umístění bývá popsáno v příručce k vozidlu. Pokud jsou části VIN nečitelné, prorezlé, podezřele ražené, či jsou v místě ražby VIN stopy po opravě, pak od koupě takového auta odstupte. Věnujte zvýšenou pozornost také spojům plechového dílu, ve kterém je VIN vyražen, s ostatními díly karoserie. Při sebemenším podezření na výměnu dílu s VIN (neoriginální sváry, šrouby, lakování) se takovému vozu vyhněte. Bohužel někdy takovou záměnu na první pohled (bez metalografické expertýzy) nepozná ani profesionál.

Zjistěte si další místa, kde je VIN umístěn formou samolepících štítků, nejlépe na novém voze, či dotazem na dealera značky. Všechny je zkontrolujte. Nesmí chybět, být přelepeny. Pozor také na falsifikáty, dodatečně vytištěné. Štítky nalezneze v motorovém prostoru zboku na klobouku tlumiče (i jinde), na sloupku mezi dveřmi, na horní části palubní desky (v dolním tmavém pruhu čelního skla je výřez pro kontrolu zvenčí vozidla), v zavazadlovém prostoru a na jiných místech.

Pokud má vozidlo vypískované VIN CODE i na oknech, musí se shodovat s doklady. Jestliže se jedná o starý systém kódování autoskel (anonymní, nic neříkající kódy) pak bude kontrola náročnější, budete muset zjistit o jaký druh značení skel se jedná, kontaktovat informační centrálu dané firmy a provést kontrolu, zda kód na sklech patří k lustrovanému vozidlu - jeho VIN kódu. U anonymního kódu značeného mimo ČR to bude velice náročné, ne-li zcela nemožné.
 

Lustrace v databázi odcizených vozidel,

Lustrace, zda vůz není majetkem leasing. firmy

Kromě prověření VIN kódu v databázi odcizených automobilů v ČR, doporučujeme prověření ojetého vozidla v databázích odcizených vozidel minimálně v těch státech, kam bychom chtěli v budoucnu vycestovat. Snížíme tím riziko zabavení auta na hranicích na minimum. Buď můžeme složitě pátrat sami, nebo prostřednictvím jedné z firem, které se prověřováním automobilů v zahraničních databázích zabývají.

Informace, zda vozidlo není registrováno v informačním systému odcizených vozidel nebo vozidlo je či bylo uvedeno v informačním systému registrovaných vozidel, lze v současné době získat ze 16 zemí : - Spolková republika Německo - Itálie - Francie - Rakousko - Švýcarsko - Belgie - Dánsko - Finsko - Maďarsko - Nizozemí - Portugalsko - Španělsko - Švédsko - Velká Británie - USA a - Kanada
Cena, kterou "prověřovací firmy" účtují za prolustrování automobilu (jeho VIN kódu) v registru odcizených vozidel v jedné zemi, je cca 2.000,- kč bez DPH.

Dalším neméně závažným problémem je koupě automobilu se zatajením informace o skutečném majiteli. V technickém průkazu automobilu  ve vlastnictví leasingové společnosti nefiguruje jako vlastník tato společnost, ale nájemce. Po koupi Vás pak může kontaktovat leasingová firma se žádostí o doplacení splátek například ve výši několika set tisíc. V opačném případě dojde k zabavení vozidla. Doporučujeme proto prověřit zda VIN kupovaného automobilu nefiguruje v databázi některé z leasingových společností.

Zde si můžete sami prolustrovat VIN kupovaného automobilu v databankách odcizených vozidel některých zemí.
Navíc uvádíme kontakty na prověření, zda není vozidlo majetkem vybraných leasingových společností v ČR.
 

Rozkódování VIN kódu 

Dále zjistíme, zda VIN kód v dokladech vůbec odpovídá prověřovanému automobilu. Ve vin kódu je mimo jiné zakódován modelový rok. VIN má 17 znaků, zde si na příkladu ukážeme rozkódování VIN.

Struktura VIN (číslice znamená poředí znaku VIN kódu):

• 1 ... Země (T...ČR, W...Německo, V...Francie, J...Japonsko, K...Korea ...)
• 2-3 ... Výrobce (MB...Škoda MB, FA...Fiat, VW...Wolksvagen, MB...Mercedes Benz, AU...Audi, FO...Ford, OL...Opel, BA...BMW ...)
• 4-9 ...Typ vozidla (Zakódovano výrobcem, někdy i konstanty bez významu - XXX, 00000, ZZZ ...)
• 10 ... Modelový rok (Zakódováno výrobcem, např u VW: "S"=1995, "Y"=2000, "4"=2004...)
• 11 ... Montážní závod (Zakódováno výrobcem).
• 12-17 ... Výrobní číslo

Přesné rozšifrování VIN kódu (údaje zakódované výrobcem) si zjistěte u dealera značky, či na internetu - zadejte například "VW golf rozšifrování (rozkódování, struktura ...) VIN" a určitě budete úspěšní (buď naleznete stránky s rozkódováním VIN v češtině, nebo alespoň zahraniční).

Vozidlo nemá VIN kód,

ale má úředně přidělené náhradní značení: V minulosti došlo k poškození VIN kódu na plechu (při opravě po havárii, či spíše úmyslně) a poté bylo zažádáno o přidělení úředního čísla, které s originálním VIN nemá nic společného. Takový automobil může být k mání za skutečně neodolatelnou cenu, radíme však nekupovat. S vysokou pravděpodobností se jedná o kradené vozidlo, u kterého byla tovární ražba VIN kódu úmyslně poškozena tak, aby bylo nečitelné.

Zástavní právo

Pozor, pokud si prodávající vzal půjčku, nesplácí ji a ručí autem, které Vám prodal, pak o auto přijdete. Vozidlo samozřejmě připadne tomu, kdo půjčku prodávajícímu poskytl. Jestli na ojetém voze, který chcete zakoupit, "visí" zástavní právo jen těžko zjistíte.

Exekuce

Pokud na prodávajícího byla uvalena exekuce ještě v době, kdy byl majitelem vozidla, vozidlo figuruje v soupisu majetku, pak o takový automobil brzy přijdete. Bude exekučně zabaven, i když už stačil změnit majitele.
 

Koupě vozu od manželů

V takovém případě je na smlouvě o prodeji vozu zapotřebí podpisů (souhlasu s prodejem) obou manželů. (Vůz je v SJM - společné jmění manželů). Jestliže si však manželé příliš nerozumí (např před rozvodem), automobil prodá pouze manžel bez vědomí manželky, nato manželka vyjádří s prodejem vozu nesouhlas - pak může být vůz vzat zpět, do soudní úschovy ... .


Pokud je vozidlo v pořádku z hlediska původu (lustrace dle VIN) i po právní stránce (žádný nesplacený leasing, uplatněné zástavní právo, exekuce), pak můžeme přistoupit k další, fyzické kontrole a kontrole technického stavu.

Kontrola homologačních kódů oken

Na každém autoskle je tzv. "homologační kód". Kromě loga automobilky, názvu výrobce autoskla, homologace (evropská - "E" v kruhu a dalších dat, na něm nalezneme zakódovaný rok výroby. Například několik teček a dvojka - rok výroby autoskla je 2002. Na všech sklech vozidla by měly být stejné kódy se shodným rokem výroby. Pokud tomu tak není pak se jedná zřejmě o těžce havarované vozidlo, auto složené z více částí nebo někdo všechny okna z nějakého důvodu vyměnil... . Pokud bude na všech oknech např rok výroby 2001  a v dokladech bude rok výroby vozidla 2004, pak se zřejmě jedná o "nelegálně omlazené vozidlo" - auto je o několik let starší než se tváří.   Rok výroby (buď přímo, či zakódovaně) nalezneme i na dalších součástech vozidla, např na bezpečnostních pásech.

Kontrola technického stavu

• Kvalita laku.
• Lícování dílů karoserie.
• Souměrné mezery mezi světlomety a plechem.
• Opotřebení pedálů, volantu, řadící páky napoví zda nebyl pozměněn stav ujetých kilometrů.
• Opotřebení interiéru, vůz po kuřákovi?
• Motor, start za studena, běh na volnoběh, silentbloky motoru, žhavení u dieselu.
• Převodovka, řazení.
• Polosy - jízdní zkouška, kola max do rejdu na obě strany, žádné cvakání.
• Kola - vyvážení, ložiska (vadná ložiska se za jízdy projevují hučením).
• Pneumatiky - opotřebení, nestejnoměrné opotřebení - špatná geometrie, tlumiče.
• Sbíhavost, geometrie - jízdní zkouška, pustit volant, vůz nesmí táhnout na stranu.
• Brzdy, ABS - jízdní zkouška, parkovací (ruční) brzda.
• Podvozek - jízdní zkouška, ramena, nápravy, tlumiče.
• Podvozek - vizuelně - výfuk, prorezivění, katalyzátor (nejlépe i emise), palivové vedení, nápravy, průsaky oleje z hnacího ústrojí
• Řízení, servoposilovač či elektrický posilovač.
• Elektrická výbava (od dobíjení, akumulátoru, přes stěrače, elektrická okna až po airbagy) - nejlépe na diagnostiku.
• Klimatizace - funkce, náplň, tlak, vyčištění.     

Jak nejlépe zabezpečit auto ???

Aneb: shrnutí rad policistů, pojišťoven a expertů na zabezpečení auta

Jak svůj vůz zlodějům zbytečně nenabízet?  

• parkovat na osvětlených místech, nejlépe tak, abychom měli na vůz přímý výhled  
• parkujeme blízko u obrubníku a necháme max. zatočená přední kola - pro ztížení odtahu auta  
• nenechávat ve voze cenné věci, a už vůbec né doklady!  
• pokud ve voze musíme věci nechat, dáme je do kufru už při odjezdu  
• z rádia vždy sundaváme čelní panel, i když si jen "na vteřinku" odskočíme  
• když ve voze máme zabezpečovací systém, používáme ho vždy (i když u benzínové pumpy jdeme zaplatit)  
• za jízdy, hlavně ve městě se zamykáme (proti krádeži mobilního telefonu, či věcí z kufru, při čekání na semaforu)  
• do momentálně zakoupeného ojetého vozu ihned nainstalovat zabezpečovací zařízení (minimálně blokaci motoru) a provést kódování autoskel VIN kódem (pokud ještě na voze není)  
• mít auto řádně zabezpečené několika dalšími dodatečnými zabezp. systémy (čím více jich budeme kombinovat, tím lépe), tovární zabezpečení je pro profesionální skupiny zlodějů aut pouze nepatrným zdržením 
• mít auto řádně "podepsané" - kódováním všech autoskel, nejlépe VINem a značkou státu (CZ)

Zabezpečení auta - možnosti

• aktivní-elektronické: (upozorní na napadení vozu poplachem či pošlou zprávu) autoalarmy (+čidla - náklonová, prostorová ...), pagery, GSM pagery  
• pasivní-elektronické: (zabraňují nastartování motoru) imobilizéry, tajné vypínače  
• kombinované-elektronické: (upozorní na napadení vozu poplachem a zároveň zabraňují nastartování motoru), autoalarmy s vestavěnými imobilizéry  
• pasivní - neodstranitelné značení oken vozu: (odrazují od krádeže až desetinásobně) kódování autoskel - pískování skel VIN kódem (dodatečná identifikace všech oken, VIN = číslo karoserie)  
• pasivní - mechanické: (mechanickou cestou = bez upozornění brání odjetí s vozidlem), zámky pedálů (Bullock ...), zámky řadící páky (Multlok, Defendlok, Medvědblok, Konstrukt ...), tzv. "botičky" na kola zamykací tyče, páky na volant  
• pasivní - psychologické: (odrazují od krádeže), pevné přichycení SPZ (přinýtováním), falešné blikací diody (kdo nemá na alarm, tak alespoň imitaci)

 

Pravděpodobnost odcizení?  

automobil pouze s továrním zabezpečením:

• vysoká
• je to jako nápis na voze: "jsem volně k dispozici"

automobil s kombinací několika dodatečných zabezp. systémů :

• nízká
• jako nápis na voze: "se mnou budeš mít hodně práce a je dost možné, že to nezvládneš, že tě nebo vás díky poplachu či zprávě na pager někdo vyruší, že tě vyruší třeba rovnou policie, že díky kódům na oknech budu neprodejný a proto jdi dál a vyber si jiný vůz"      

Stránku zabezpečení auta jsme pro Vás připravili na základě dlouholetých zkušeností, konzultací se zákazníky, policií a pojišťovnami.

Levný alarm - odstrašující příklad

Aneb: jaké hrůzy si motoristé kdysi instalovali

Autoalarm bez jediné elektronické součástky! 

Nahlédneme trochu do minulosti a vzpomeneme si na levný autoalarm, který se volně prodával, a nedávno byl dokonce ještě k zahlédnutí v regálech jednoho marketu! O nutnosti homologace pro použití v motorových vozidlech a získání ATESTU 8SD od Ministerstva dopravy výrobce zřejmě nikdy neslyšel. Díky tomuto "výtvoru" získala široká veřejnost určitou averzi k autoalarmům vůbec.

Popis: Jedná se vlastně o mechanické otřesové čidlo. Jazýček z pružného materiálu se při otřesu či náklonu karoserie automobilu rozkýve a přerušovaně naráží na kontakt. Na jazýček máme připojený plus pól autobaterie, na kontakt klakson. Výsledkem je nepravidelné přerušované troubení klaksonu. Co tento levný autoalarm (pokud se takto vůbec toto zařízení dá nazvat) provádí při závanech větru netřeba vysvětlovat... Dále beze slov ...

Nabíjení v autě - alternátorem:

Automobily jsou v dnešní době vybaveny alternátory s elektronickým regulátorem dobíjení. Při jeho správné funkci má být při běhu motoru na kontaktech autobaterie napětí v rozmezí 13,8 - 14,4 V. Díky elektronickému regulátoru napětí nepřekročí 14,4 V. Jinak by totiž docházelo k přebíjení baterie a tím i k většímu úbytku elektrolytu. 

Nabíjení dobíječkou:

můžeme provádět bez demontáže baterie z vozidla, nemusíme ani odpojovat kontakty autobaterie. Dobíjení bychom měli provádět proudem přibližně o velikosti 10% kapacity autobaterie (pro autobaterii 50 Ah proudem cca 5 A).
 

Autobaterie se považuje za plně nabitou:

jestliže všechny články intenzivně plynují a elektrolyt vykazuje hustotu 1,28 g / cm³, a napětí autobaterie měřené při průchodu nabíjecího proudu je v rozmezí 15,3 - 16,5 V. 

Akumulátor téměř zcela vybitý:

vykazuje hustotu elektrolytu 1,12 - 1,15 g / cm³. Takovýto akumulátor může při větších mrazech zamrznout a poškodit se. Případně se může i zcela roztrhnout.

Hluboce vybitý akumulátor:

(hustota elektrolytu je menší než 1,07 g / cm³) může zamrznout již při teplotách slabě pod nulou. 

Pokud nebudeme delší dobu vozidlo používat:

je nutné autobaterii "udržovat v kondici" pravidelným dobíjením:

• Akumulátor v nádobě z tvrdé pryže (starší autobaterie) dobíjet 1x za 3 měsícíce
• Akumulátor v nádobě z polypropylénu stačí dobíjet 1x za 5 měsíců  Starat se samozřejmě musíme i o autobaterie s částečnou údržbou (nemají šroubovací zátky), které je také nutno časem dolít destilovanou vodou (zátky vydloubneme nožem) a samozřejmě dobít.

Pouze u zcela bezúdržbových baterií (DELCO, Optima ... ), se o elektrolyt nemusíme starat, protože tyto autobaterie používají odlišnou technologii (také jsou výrazně dražší). Tyto autobaterie stačí udržovat nabité. V jakém jsou stavu poznáme podle indikátoru (nazýván též "magické oko").

Většinou platí (např. DELCO):

• zelená - bezvadný stav, nabitá
• červená - potřeba dobít
• černá - autobaterie dosloužila

Jak instalovat AUTO-HIFI?

Aneb: Alespoň pár drobných rad pro montáž "muziky" 

V následujících odstavcích uvádíme informace, které se leckomu mohou zdát jako samozřejmé, přesto na podobné dotazy často odpovídáme.

Po dočtení by jste se měli vyvarovat základních chyb či chybných nákupů komponentů.  Nejdříve si ujasníme co od instalace požadujeme a kolik financí hodláme obětovat.

Není totiž problém proinvestovat (při použití komponentů HIGH - END) i hodně přes sto tisíc korun, na druhé straně si někdo udělá radost i za pár tisícovek.

Autorádio:  

je základním a řídícím článkem celého systému. Než ho zakoupíme důkladně si promyslíme jestli by mělo podporovat ovládání CD / MD changeru (v případě, že budeme, třeba i v budoucnu, chtít připojit CD měnič), jestli budeme instalovat zesilovač (nutné rádio se signálovými výstupy), jakou barvu má mít podsvícení displeje (podle osvětlení palubní desky našeho vozu) a nakonec i druh mechaniky (kazeta, CD, MD).

Pokud rádi vypalujeme hudební CD pak dáme určitě přednost přístroji c CD mechanikou podporující MP3.

Opravdový hifista dá zřejmě přednost přístroji bez zabudovaného koncového zesilovače, který bude mít signálové výstupy předku, zadku i subwooferu. Samozřejmostí u každého výstupu bude i nezávislá regulace úrovně, u výstupu signálu pro subwoofer i regulace kmitočtové charakteristiky. Tyto nízko-úrovňové signály přivede do výkonného pěti nebo šesti-kanálového zesilovače, který bude pohánět několika-pásmové reproduktorové soustavy spolu s rozměrným subwooferem.

Reproduktory:

Pro to "aby to nějak hrálo" vystačíme s papírovými reproduktory z továrny. Pokud chceme něco víc, tak sériové tovární reproduktory musíme "vyhodit" - a použijeme reproduktory s membránou z kvalitnějšího materiálu (polypropylen, karbon, ...).

Vepředu, kde preferujeme vyšší kmitočty, instalujeme dvou-pásmové (či 3pás) komponentní repro nebo reproduktorovou sestavu s odděleným výškovým reproduktorem (za použití výhybky) viz. obr.
Vzadu dáme naopak více vyniknout tónům hlubším. V zásadě platí, čím větší průměr reproduktoru, tím věrnější basy.

Ty nejnižší tóny hudba opravdu obsahuje, a kdo se o ně nechce ošidit, ten se neobejde bez subwooferu.

Subwoofer:  

je nutností pro skutečné a věrné basy. Woofer volíme dle potřeby. Například pro zabudování - samotný repro s průměrem okolo 30 cm. Nebo můžeme dát přednost wooferu zabudovanému - basová tuba, či skříň. Na pohon subwooferu nestačí zesilovač autorádia, ale potřebujeme zesilovač externí.

Na zesilovači nastavíme charakteristiku tak, aby středy a výšky byly oříznuty. Někomu bude stačit i "aktivní subwoofer" - zesilovač je zabudován uvnitř skříně či tuby subwooferu. 

Zesilovač:  

Dnes je již u autorádií pomalu standardem zabudovaný zesilovač s dostatečným výkonem. Pokud Vám výkon vyhovuje, stačí pořídit pouze dvoukanálový zesilovač o výkonu cca 2x50W/sin na pohon wooferu. Subwoofer pak zapojíme do můstku. Nebo přední repro poháníme přímo z rádia a zesilovačem napájíme zadní repro a woofer. Nebo poháníme vše přes zesilovač, či několik zesilovačů.

Nezapomínáme na volbu odpovídajícího rádia, viz odstavec "Autorádio", protože posílat signál již zesílený zesilovačem v rádiu do vysokoúrovňového vstupu externího zesilovače, kde se jeho úroveň srazí, a znova ho zesílit nebude tou správnou volbou. 

CD / MD měnič:  

Instalujeme za předpokladu, že máme autorádio, které podporuje jeho ovládání. (Kdo takové rádio nemá, ten si může pořídit měnič s externím ovládáním - další malá krabička s displejem a tlačítky na palubní desce - tato představa však není moc lákavá).

Měnič můžeme umístit vpodstatě kamkoliv, záleží na tom, aby nepřekážel a aby zároveň byla dobře přístupná jeho šachta na vkládání hudebních nosičů. Changery jsou většinou dimenzované pro 6, 10, 12, ale třeba i pro 50 až 100! hudebních nosičů. V dnešní době, která fandí komprimaci hudebních dat MP3, CD changery ztrácejí pomalu na půvabu

Napájení:  

Pro instalaci běžného autorádia, které bude pohánět tovární reproduktory vystačíme s tovární kabeláží. Kabely většinou mají dostatečný průřez (i když někteří výrobci automobilů se snad předhánějí v tom "kdo má tenčí drátky"). Výhodou pro rychlou montáž je i použití ISO napájecího a reproduktorového konektoru, tzv. "kostičky". (Pozor některé vozy mají přehozené pozice napájecích pinů). Pro instalace s použitím zesilovačů je nutností vést kladný potenciál od akumulátoru dostatečně dimenzovaným vodičem. Je nezbytné použít pojistku spolu s vhodným pojistkovým pouzdrem, nebo jistič.

K reproduktorům vedeme vodiče odpovídajícího průřezu. Zvláště u subwooferu dbáme na co nejkratší vedení od zesilovače. Signálové vodiče vedeme odděleně od napájecích, můžeme je vést i pod střechou. Pro obzvláště výkonné aparatury je nutné použití kapacitoru (nejlépe s vybíjecí automatikou) a výměna autobaterie za výkonější typ (např. OPTIMA)...

Ale to už by byly dosti detailní rady, které by zabraly daleko více stránek. Chtěli jsme Vám jen objasnit základy problematiky ozvučení vozu a dát odpovědi na nejčastěji pokládané otázky. Doufáme, že se Vám tyto základní informace budou hodit při návrhu a vybírání komponentů pro Vaše ozvučení.